Podvodné online reklamy a s nimi spojená „investiční“ schémata představují v Česku miliardový problém. Zatímco firmy do internetové reklamy vkládají rekordní rozpočty (≈ 60 mld Kč ročně), podvodníci je zneužívají k náboru obětí do „krypto platforem“ a k přepojení na podvodná call-centra. Banky sice každý rok zachraňují miliardy, počet útoků i případů ale roste (Seznam Zprávy).
Příklad podvodné reklamy
Nárůst napadených klientů bank & záchrany peněz
Nárůst napadených klientů bank & záchrany peněz
Česká bankovní asociace (ČBA) ke konci června 2025 evidovala 44 025 napadených klientů, což je o 2 % více než ve stejném období loňského roku. Celková výše škod vzrostla meziročně o 19 % na 885,9 milionu korun. Bankám se však podařilo ochránit prostředky v hodnotě více než 5,3 miliardy korun. Díky pokročilým systémům banky dokázaly zachránit více než 90 % odčerpaných prostředků (ČBA).
Případy evidované Policií ČR
Podle policejních statistik dochází přibližně k 19 500 kyberpodvodům ročně (trend 2023/2024). Škody přesahují miliardu Kč. Nejde přitom jen o e-shopy a bazary – velkou část tvoří investiční a „bankovní“ legendy (Novinky).
Zkušenost s platformami
Expert na online marketing Radim Hasalík nahlásil skrze rozhraní Facebooku 208 reklam. Většina z nich byla označena firmou Meta jako neporušující pravidla komunity. Zajímavé je, že zpětně některé nahlášené účty nelze dohledat.
Poznámka: čísla Policie ČR zachycují trestné činy, ČBA zase útoky a finanční záchrany v bankovním systému. Dohromady dokreslují skutečný rozsah problému.
Příklad podvodné reklamy
Představujeme vám dvě nějčastější a nejvýdělečnější strategie podvodů:
STRATEGIE 1: Podvodná call-centra („bankéř“ / „policie“ / „bezpečnostní pracovník“)
Nábor oběti obvykle startuje na sociální síti: reklama, deepfake nebo „zaručený výdělek“ přivede člověka na WhatsApp či Telegram, odkud už vede přímá cesta k telefonátu od falešného zaměstnance banky.
Samotný útok stojí na kombinaci technik – „spoofingu“ telefonního čísla (hovor vypadá jako z banky), nátlaku na rychlé „zabezpečení“ peněz, přesměrování transakcí a někdy i na instrukcích k vkladu do bitcoinmatu. Tyto postupy podrobně popisuje Policie ČR i česká média (IDNES).
Zásahy proti podvodníkům a škody:
- Užhorod (UA) – zásah proti falešnému call-centru, 70 zadržených „bankéřů“, desítky obětí napříč EU, škody ve stovkách milionů Kč (TN)
- Operace „MINCE“ (Pardubický kraj + UA): rozkrytá síť call-center, jedno mířilo výhradně na ČR; škoda min. 15 mil. Kč ve 40 případech, 4 obvinění pachatelů z Česka (Policie České republikyTýdeník PolicieNovinky).
- Dřívější kauzy: česko-ukrajinský gang „vishingu“ (Dnipro) – stovky českých obětí; další společné zásahy potvrzuje i ČT24 (CT24).
Ekonomika schématu je následující: nízké fixní náklady (pronájem místnosti, VoIP, skripty) a vysoká návratnost – od desítek tisíc po jednotky milionů Kč z jediné oběti, celkové škody ve stovkách milionů Kč. Zisky podvodníci reinvestují do nových sim-karet, „runners“, náboru a dalšího marketingu (nové reklamy).
STRATEGIE 2: „Krypto“ rychlé zbohatnutí (portály / landing pages)
Falešné portály se tváří jako státem garantovaný program nebo jako platforma „doporučená“ celebritou. Často používají deepfake videa (například s prezidentem Petrem Pavlem nebo předsedou ANO Andrejem Babišem), aby nabídce dodaly věrohodnost. Po registraci je uživatel přepojen k „analytikovi“, ve skutečnosti operátorovi podvodného call centra (IDNES).
Příběhy českých obětí ukazují škody za statisíce až miliony Kč. Konkrétní případy popsala česká média (TN.czIDNES+1).
Vysvětlení je několik, zde jsou některé z nich:
Obrovský reklamní prostor: české firmy jen v roce 2023 utratily za online reklamu téměř 60 mld Kč. Tento obrovský ekosystém umožňuje i nákup a rotaci podvodných reklam (Zdroj: Seznam Zprávy).
„Whack-a-mole“ dynamika: když je účet zablokován, okamžitě vznikne další; kreativ jsou tisíce. Potvrzují to i policejní zásahy do celých sítí podvodných call-center (Zdroj: Policie České republiky / CT24).
Psychologie a technika: pachatelé využívají spoofing, sociální inženýrství, work-from-script. U části obětí dochází k sekundární viktimizaci (tzv. recovery scam) (IDNES).
Podvody dopadají na seniory, jednotlivce v produktivním věku i celé rodiny: v jednotlivých kauzách se škody sčítají do stovek milionů až miliard korun a každoročně jde o tisíce poškozených (Novinky).
Banky mezitím vynakládají obrovské prostředky na prevenci, boj s podvodníky i refundace – jen za loňský rok klientům zachránily téměř 8 mld. Kč (CBA Online).
Zneužívání ústavních činitelů, známých osobností a renomovaných firem podkopává důvěru ve stát či důvěryhodnost veřejných sdělení ( IDNES)
Centrum pro Výzkum Online Rizik přináší několik návrhů opatření:
- Tvrdší reklamační filtr u platforem: blokace opakovaných domén/šablon, rychlé „cluster“ mazání.
- Trvalé propojení Policie ČR ↔ banky ↔ platformy: zrychlit sdílení IOC (telefonní prefixy, účty, peněženky).
- Viditelné varování u klíčových slov a frází: „zaručené výdělky“, „Petr Pavel investice“, apod.
- Veřejné dashboardy: měsíční statistiky (počty zadaných podvodných reklam, blokace, refundace).
Článek vznikl s přispěním Radima Hasalíka.
