Online kriminalita v Česku představuje miliardový problém a nejnovější data potvrzují jeho závažnost. Podle statistik České bankovní asociace provedli podvodníci v prvním čtvrtletí roku 2026 celkem 23 869 útoků. Pokusili se odcizit přes 4 miliardy korun, přičemž banky klientům zachránily 3,4 miliardy (zdroj).
Podvodníci dlouhodobě zneužívají lidskou důvěřivost. Vedle podvodných telefonátů či SMS zpráv roste zejména kvalita falešných webových stránek a deepfake videí, která nabízejí neexistující služby nebo zdánlivě výhodné investiční příležitosti. Jedním z klíčových faktorů, který těmto aktivitám nahrává, je rozsáhlý a obtížně přehledný online reklamní trh spolu s nedostatečně proaktivním přístupem některých platforem.
Podvodné reklamy na platformách společnosti Meta
Tým Centra pro výzkum online rizik od roku 2025 systematicky analyzuje podvodné reklamy na platformách společnosti Meta Platforms. Jen v 1. čtvrtletí roku 2026 zachytil v Česku přibližně 22 000 reklam pocházejících z účtů, které systematicky provozují podvodné reklamní kampaně. Kumulativní zásah těchto reklam (vyjádřený jako součet zásahů jednotlivých kampaní) dosáhl za toto období 65 milionů, přičemž denní maximum činilo až 1,8 milionu. Počet zobrazení byl přitom srovnatelný nebo ještě vyšší.
Je však třeba dodat, že problém online podvodů se netýká pouze platforem Instagram a Facebook, ale i dalších velkých hráčů, jako jsou YouTube, X nebo TikTok.
Opakující se podvodná schémata
Centrum pro výzkum online rizik upozorňuje na nárůst vysoce kvalitně zpracovaných deepfake videí, která zneužívají tváře politiků a známých osobností, věrně napodobují jejich hlas a nabízejí údajně výhodné investiční příležitosti i lidem bez předchozích investičních zkušeností. Tyto reklamy často odkazují na falešné webové stránky napodobující vzhled českých médií, jako jsou iDnes.cz, CNN Prima NEWS, iRozhlas, ČT24 nebo třeba Aktuálně.cz. Podvod obvykle prozradí URL adresa, která neodpovídá adrese známého online deníku.
Výjimkou nejsou ani podvodné reklamy odkazující na falešné stránky napodobující vzhled webu Vlády České republiky či stránek známých společností, jako je například ČEZ, Orlen, nebo Burza cenných papírů Praha. Na falešných stránkách je typicky představena domnělá investiční nabídka, nachází se zde často i falešné recenze a formulář k vyplnění kontaktních údajů pro nové zájemce o investici.
Deepfake podvodné kampaně často zneužívají tváře předsedy vlády Andreje Babiše, prezidenta Petra Pavla a dalších známých politiků napříč politickým spektrem. Objevují se v nich také tváře známých herců, zpěváků, influencerů nebo osobností českého byznysu. Mezi aktuálně nejvíce zneužívanými osobnostmi v online podvodech je také osobnost guvernéra ČNB Aleše Michla.
Velmi rozšířené jsou také reklamy napodobující mediální titulky, které lákají na šokující obsah nebo údajná odhalení ze života celebrit. Tyto reklamy opět typicky vedou na falešné stránky napodobující známá média (např. Seznam Zprávy, iDnes.cz, CNN Prima NEWS), kde je publikován falešný rozhovor se známou osobností nebo článek propagující domnělou investiční platformu. Časté jsou i případy zneužití jmen nedávno zesnulých osobností.
Upozorňujeme také na falešné nabídky cenných papírů, podvodné investice do energetiky či těžby ropy a na podvody spojené s nabídkami neexistujících dávek nebo dotací pro české občany.
V neposlední řadě upozorňujeme i na podvodné nabídky asistence nebo právních služeb pro již dříve podvedené klienty, kteří se nechali zlákat radami falešných brokerů nebo nabídkou výhodných investic do podvodných investičních platforem. Tyto kampaně se často neoprávněně zaštiťují logem Policie ČR, Interpolu nebo Evropské centrální banky.
