S podvodnými SMS zprávami nebo podezřelými nabídkami na internetu se setkal téměř každý Čech. Běžnou praxí se staly i telefonáty falešných bankéřů nebo podvodníků vydávajících se za policisty. Navzdory značné medializaci problému, důrazu mnoha zaměstnavatelů na proškolení svých zaměstnanců a osvětovým kampaním bank, policie i neziskového sektoru podvodníci nadále připravují české občany o miliardy korun ročně . Díky úsilí bank a Policie ČR se daří nemalé částky zachránit, přesto však celkové škody narůstají (zdroj). Významnou roli v podvodném ekosystému přitom hraje podvodná reklama na velmi velkých online platformách. Jejím prostřednictvím se podvodníci snaží z uživatelů vylákat osobní údaje nebo je rovnou přimět k investování nemalých částek s příslibem výdělku, který se nikdy nenaplní.
Centrum pro výzkum online rizik od roku 2025 průběžně mapuje a dokumentuje podvodnou reklamu na velmi velkých online platformách. Zaměřujeme se především na finanční a investiční podvody nebo případy zneužití značek či identity ve sponzorovaném obsahu. Jen na platformách společnosti Meta jsme od roku 2025 zaregistrovali přes 2 000 inzerentů, kteří systematicky provozují podvodné kampaně, přičemž 1 551 z nich bylo aktivních v roce 2026. Od 1. ledna do 31. srpna 2026 byli v EU a Velké Británii tito inzerenti zodpovědní za celkem 155 000 reklam s kumulativním zásahem 562 milionů (kumulativní zásah měříme jako součet zásahů jednotlivých kampaní; počet zobrazení je srovnatelný nebo vyšší). Jen v Česku se jednalo o 46 000 reklam s kumulativním zásahem 145 milionů. Fakticky se však jedná jen o špičku ledovce.
Podvodná reklama běžící na platformách společnosti Meta, která odkazuje na falešný mediální web
Ačkoliv Facebook a Instagram patří v souvislosti s online podvody mezi nejčastěji skloňované platformy, s problematickou reklamou se setkáváme také na platformách X, TikTok, YouTube či v případech dalšího sponzorovaného obsahu distribuovaného skrze reklamní infrastrukturu společnosti Google. Na všech těchto platformách jsme zaznamenali podobný typ clickbaitových reklam, které odkazují na falešné stránky (doppelgängery) renomovaných médií. Naše dosavadní poznatky naznačují, že spíše než s izolovanými kampaněmi máme co do činění s rozsáhlými podvodnými schématy, která operují napříč Evropou i jednotlivými platformami.
Příprava a spouštění nových typů podvodných kampaní je navíc pro podvodné aktéry stále jednodušší. Ať už se jedná o stále přesvědčivější deepfake videa, snadnější překlady do českého jazyka nebo například o napodobování webových stránek médií, úřadů či firem, klíčovou roli hraje dostupnost stále se zdokonalujících AI nástrojů. Podvodníci navíc využívají mezery v kontrolních mechanismech platforem a uplatňují různé strategie k maskování skutečného obsahu reklamy – včetně cloakingu (více informací zde) a takzvaných „chameleonských reklam“ (jedná se o případy, kdy obsah zobrazený uživatelům neodpovídá záznamu reklamy v knihovně reklam, více informací zde) nebo maskování podvodné reklamy pod více verzí neutrální reklamní kreativy. Nejedná se o ojedinělý jev. U celkem 953 (61 %) z 1 551 letos aktivních inzerentů, kteří systematicky provozují podvodné reklamní kampaně na platformách společnosti Meta, jsme zaznamenali využití některé z těchto strategií k maskování skutečného obsahu reklamy.
Příklad netransparentní (chameleonské) reklamy, která běžela na platformách společnosti Meta. Zatímco uživatelé viděli ve svém feedu deepfake video, záznam reklamy v knihovně reklam obsahoval pouze obrázek krajiny.
Klíč k řešení problému přitom často spočívá právě na straně samotných platforem, respektive v tom, jak proaktivně přistupují k detekci a následnému zmírňování rizik, mezi něž patří právě šíření nelegálního obsahu. Povinnost analyzovat a posuzovat systémová rizika a přijímat opatření k jejich zmírnění ukládají velmi velkým online platformám články 34 a 35 Nařízení o digitálních službách (DSA).
A právě z hlediska proaktivního přístupu platforem je co zlepšovat. Přestože v členských státech EU letos podle našich odhadů mohly běžet i desetitisíce clickbaitových reklam odkazujících na falešné stránky renomovaných médií, kvůli cloakingu je často obtížné je odhalit. Na Facebooku nebo Instagramu tento problém navíc umocňuje výskyt zcela netransparentních, chameleonských reklam. Uvedený inzerent a plátce reklamy často neodpovídá žádné fyzické ani právnické osobě. Skutečnost, že máme zjevně co do činění s rozsáhlými podvodnými schématy, vyžaduje systematický přístup v kontrole a moderaci. U podvodných reklam se často opakuje stejná reklamní kreativa a odkazy opakovaně směřují na stejné domény, na nichž jsou umístěny falešné weby. Zejména na platformách společnosti Meta se potýkáme s desítkami souběžně běžících identických podvodných kampaní, aniž by platforma systematicky zakročila.
Závažnost fenoménu online podvodných reklam odůvodňuje volání po větší transparentnosti a kontrole ze strany veřejnosti. Schopnost výzkumníků a veřejnosti podvody včas a systematicky detekovat závisí především na dostupnosti aktuálních dat o reklamě a na funkčnosti a spolehlivosti reklamních knihoven v rozsahu stanoveném článkem 39 DSA. V Meta Ads Library se záznam o reklamě někdy objeví až s mnohahodinovým zpožděním. U podvodných kampaní navíc záznam často neodpovídá obsahu zobrazovanému uživatelům v jejich feedu. Google Ads Transparency Center zveřejňuje data o zásahu reklamy s 90 denním zpožděním, tedy často až v době, kdy už je samotná podvodná reklama odstraněna. Cílené a systematické hledání podvodné reklamy dále naráží na nemožnost fulltextového vyhledávání v reklamním repozitáři.
Shrnutí hlavních zjištění:
- Centrum pro výzkum online rizik v období od 1. ledna do 31. srpna 2026 identifikovalo na platformách společnosti Meta na 155 000 reklam od inzerentů, kteří systematicky provozují podvodné kampaně. Kumulativní zásah těchto reklam (měřený jako součet zásahů jednotlivých kampaní) dosáhl v EU a Velké Británii 562 milionů. Jen v Česku se jednalo o 46 000 reklam s kumulativním zásahem 145 milionů.
- Problém s podvodnou reklamou se zdaleka netýká jen platforem společnosti Meta. Naše evidence poukazuje na pravděpodobnou existenci rozsáhlých podvodných schémat, která operují napříč Evropou i jednotlivými platformami. V souvislosti s investičními podvody upozorňujeme především na deepfake videa a clickbaitové reklamy, které zneužívají jméno a podobu známých osobností a které odkazují na falešné stránky (doppelgängery) renomovaných médií.
- Podvodní aktéři často využívají strategie k maskování skutečného obsahu reklamy. Jedná se především o cloaking cílových stránek. Na platformách společnosti Meta lze spustit zcela netransparentní reklamu, kdy záznam v Meta Ads Library neodpovídá obsahu zobrazenému uživatelům ve feedu (chameleon ads), jindy je podvodná reklama „maskována“ pod více verzí neutrální reklamní kreativy. 953 (61 %) z 1551 námi zaznamenaných letos aktivních inzerentů, kteří systematicky provozují podvody na platformách společnosti Meta využilo některou těchto forem maskování.
- Naše schopnost podvody včas a systematicky detekovat a kvantifikovat míru problému závisí na funkčnosti a spolehlivosti reklamních knihoven v rozsahu stanoveném článkem 39 DSA. V Meta Ads Library přitom někdy nejsou dostupné záznamy k již běžící reklamě. Google Ads Transparency center zveřejňuje data o počtu zobrazení reklamy s 90 denním zpožděním.
Přečtěte si celý report zde:
